Zápis z kulatého stolu pořádaného Asociací právnických fakult

a z jednání sjezdového výboru dne 17. 4. 2026

Přítomni:

Za JČP Martin Foukal, Pavel Tuma, Alena Novotná, Marek Bukva, Jan Kabát

Za Asociaci právnických fakult: Radim Boháč, Václav Stehlík, Josef Šilhán, Lenka Vostrá

Za ČAK: Monika Novotná, Jiřina Procházková, Hana Rydlová

Za NK: Berenika Wunschová, Vanda Pirková

Za EK: Jan Mlynarčík

Za UPP: Marie Brejchová, Dagmar Sutnerová

Za USZ: Lenka Bradáčová, Pavel Račok

Za SU: Libor Vávra

Předseda JČP Martin Foukal zahájil jednání, poděkoval děkanovi Právnické fakulty UK Praha za zázemí, které poskytuje Jednotě českých právníků a za organizaci kulatého stolu ke sjezdovým tématům a předal mu slovo. Profesor Radim Boháč uvedl kulatý stůl tak, že se bude věnovat otázce právnického vzdělávání a představil aktéry – doktora Michala Urbana, doktorku Zuzanu Vanískovou a prorektora profesora Jana Kuklíka.

Moderování se ujal Michal Urban a po krátkém úvodu vybízejícím ke srovnání konceptu výuky práva ve třech různých generacích předal slovo nejmladší zástupkyni přítomných pedagogů. Zuzana Vanísková učí v prvním a druhém ročníku právnické fakulty, je čerstvou absolventkou doktorského studia. Řekla, že mezigeneračně existuje mnoho názorů na to, co do vzdělání práva přinese AI. Krajní je vize, že v horizontu 50 let nebude třeba právníků a bude poskytováno pouze všeobecné humanitní vzdělání. Zbývá otázka, co AI nenahradí. Zuzana Vanísková se inspirovala výstupy harvardského výzkumného ústavu pro právní vzdělávání.

Právní vzdělávání sestává ze tří složek: technologie, interpersonální dovednosti a etika, ve zkratce TIE. Technologie zahrnuje ovládání technických prostředků, do interpersonálních dovedností patří vyjednávání, mediace, facilitace, aktivní naslouchání, empatie, týmová práce. Oblast etiky zahrnuje hodnotový systém při uplatnění profese, což AI sama o sobě nahradit nemůže. Mezi dalšími složkami právního vzdělávání jmenovala Zuzana Vanísková byznysové dovednosti, porozumění datům, přeshraniční právní úvahy, zejména ve vztahu k evropskému právu, umění přizpůsobit se změně, umění myslet jako právník, schopnost koherentního psaní, schopnost argumentovat. Ačkoli to není prvotním zadáním, studenti se nezbytně potřebuji naučit technologii právnické práce.  

Profesor Kuklík doplnil tyto úvahy. Řekl, že je absolventem studia před rokem 1989 a je příkladem toho, že jeho generace se dokázala přizpůsobit výrazné změně v právním systému. On sám byl u diskusí o akreditaci právnického studia od devadesátých let. Aktuálně se však čas na adaptaci na změny zkracuje, změny jsou dynamičtější. Umělou inteligenci vnímá jako nástroj, nikoli jako možnost nahradit rozhodujícího právníka. Je otázka, zda novou generaci studentů univerzita uspokojí v učení technologií, neboť oni s nimi vyrůstají od malička a starší generace pedagogů jim nemusí stačit. Zásadní je otázka, jaké právníky máme vychovat. Profesor Kuklík se brání proti zúžení role základního obsahu jednotlivých právních oborů. Právo se má učit tak, aby absolventi byli schopni interpretovat výstupy AI. Úkol definovat obecný profil absolventa trvá.

Michal Urban vyšel z taxonomie vzdělávacích cílů Benjamina Blooma jako nezbytného nástroje pro plánování výuky, tvorbu učebních plánů a všech aspektů fakultního života, a pro hodnocení, což pomáhá učitelům přejít od pouhého předávání faktů k rozvoji hlubšího porozumění a vyšších dovedností. Shrnul své myšlenky na podkladě předcházejících vystoupení v bodech:  1) revize obsahu vzdělání, 2) boření katedrálních zdí, 3) změna metody výuky.

Ad 1) je toho názoru že vzhledem k existenci rychlých právních systémů schopných vyhledat příslušné obsahy, je možno ubrat na kvantitě znalostí, ovšem je třeba zamyslet se nad kvalitou. Co se týče dovedností, je nutný exponenciální vývoj, neboť AI se za rok zlepší (zkvalitní) šestnáctkrát. Jde o to, jak nástroje kriticky využívat. AI má zůstat kopilotem, čili pomocným pilotem, „za kniplem” zůstává právník. Třetí složkou obsahu vzdělání jsou postoje a na ty Michal Urban kladl velký důraz. Jde human lawyering, sociální citlivost, etický kompas, vnitřní nastavení, analytický přístup, global mind set. Jde také o growth mind set – získáním diplomu totiž není vzdělání ukončeno, je nutno se vzdělávat soustavně. Zdůraznil také mezioborovost, mohly by mu napomoci mezioborové klauzury. Často je v praxi zapotřebí řešit problém z hlediska práva občanského, daňového, trestního, z pohledu sociálního a dalších oborů. Student má být hráčem, nikoli jen divákem. Pedagog má inspirovat, moderovat. Ve výuce jsou velmi užitečné simulované soudy a zpětná vazba. Hovořil také o nutnosti pěstovat odolnost u mladé křehké generace (snow flakes). Absolventi mají být spíše architekty než řemeslníky práva.

Diskuse nad nastíněnými problémy se ujali zástupci jednotlivých profesí. Zástupkyně Unie podnikových právníků Dagmar Sutnarová zdůraznila, že právníci se pro své dobré uplatnění nezbytně musí naučit technologiím. Dále musí umět obsah práva, disponovat znalostí práva ústavního, umět kriticky myslet, argumentovat, prezentovat, a to i nepopulární konsekvence.

Předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná zdůraznila, že advokátní koncipienti potřebují právnické vzdělání zahrnující praktické dovednosti, gró je právo. Při zkouškách mají znalosti, ale úskalím je jejich aplikace. Zajímala se o to, zda se uvažuje o změně konceptu přijímacích zkoušek na právnické fakulty. Pokud se v současné době testují „jen“ obecné studijní předpoklady společné pro řadu oborů, nepovažuje to za zcela vhodné. V dřívějších dobách byly součástí přijímacích zkoušek testy skutečných znalosti v oboru, na který se studenti hlásili, testy na právnických fakultách byly humanitně zaměřeny, a tak bylo možno lépe zjistit zájem uchazečů o zvolený obor.

Libor Vávra, prezident Soudcovské unie, připomněl, že vzdělávání budoucích soudců je delší, trvá minimálně do 30 let, je proto zásadní otázkou jeho obsah. Připojil se k dříve vysloveným názorům a řekl, že kritický problém spatřuje v uplatnění juniorních právníků. U soudu AI brzy nahradí jednoduché úkony, AI je provede kvalitně a rychleji. Soudy však nadále budou mít zájem o seniorní, zkušené asistenty. Také advokátní kanceláře na tom budou podobně. Kde se to však tyto asistenti, resp. adepti na tato místa naučí? Kdo absolventy zaměstná? Je otázkou, zda se mohu připravit už na právnické fakultě tak, aby mohli uspět. Dal příklad z prostředí medicíny: Nástroje AI umí dokonale analyzovat zdravotní stav a stanovit diagnózu, tím se snižuje riziko pochybení (eliminují se špatní lékaři) a nesprávných diagnóz včetně léčby. Tato tendence však podle odborníků do budoucna zploští lékařské špičky, bude menší základna pro rozvoj vynikajících jedinců, vybavených například intuicí a specifickou zkušeností.

Děkan olomoucké právnické fakulty profesor Václav Stehlík k diskusi doplnil, že na amerických právnických fakultách se má za to, že profese se promění během 5 až 10 let, studenti nebudou v horizontu těchto let v praxi potřebovat to, co se naučili. Je otázka, jestli má smysl frontální výuka – tedy přednášky nebo jiný způsob s využitím technologií. Stále však někteří jedinci raději poslouchají, než čtou nebo využívají technických prostředků. K návrhu na mezioborové klauzury vyslovil pochybnost, zda lze takového modelu dosáhnout, resp. zda by jej studenti mohli zvládnout. Připomněl, že univerzity mají produkovat univerzální vzdělance schopné se adaptovat.

Zástupce právnické fakulty Masarykovy univerzity docent Josef Šilhán se rovněž vyslovil k pojmu „univerzální voják“.  V případě právníků má absolvent umět argumentovat, to bez dostatečné sumy znalostí není možné. AI výbornému právníkovi usnadní práci, špatného nahradí. Dobrý právník má garantovat správnost svých řešení, nést za ně odpovědnost. Tzn. že to musí umět lépe než AI, aby mohl její výstupy správně využít. Rovněž hovořil o Bloomově taxonomii výuky. Lapidárně shrnul, že za znalost zákona už dnes právníkovi nikdo nezatleská.

Jiřina Procházková z České advokátní komory řekla, že etický kompas a dovednosti jsou základem, ale samotnou podstatou právnického vzdělávání je znalost práva. Studium musí být nadále komplexní.

Profesor Boháč se k diskusi připojil a uvedl, že je potřeba stanovit, co patří do univerzitního znalostního základu – jsou to podle něj především pravidla, nikoli memorování jednotlivosti. Připojil se k pochybnosti, jak a kde cvičit juniorní právníky. Michal Urban doplnil, že jde o hledání rovnováhy mezi obory na právnické fakultě.  

Zástupce unie státních zástupců Pavel Račok zdůraznil nutnost mezioborovosti. Jako problematickou označil u absolventů schopnost prokazování skutkového stavu. Praktické poznatky k tomu studenti nemají. Nejde jen o oblast trestního, ale i správního a civilního práva. Lze se učit různé metodiky, je ale nutné trénovat kritické myšlení v této oblasti.

Zuzana Vanísková doplnila, že se každodenně přesvědčuje o tom, jak neuvěřitelně studenti využívají AI. Například prostřednictvím AI organizuji moot courty, zkoušejí se, dostávají zpětnou vazbu. Je nutné je motivovat, aby psali a argumentovali samostatně.

Profesor Kuklík doplnil, že musí dojít ke komplexní změně vzdělávání. Studium musí reflektovat dovednostní úroveň studentů zejména po stránce technické.

Slova se poté opět ujal Martin Foukal a vyzval přítomné zástupce právnických profesí k organizaci dalšího kulatého stolu. Přihlásila se k tomu zástupkyně notářské komory JUDr. Vanda Pirková, kulatý stůl se skuteční ve spolupráci s exekutorskou komoru v období do konce června t.r.

Dalším bodem programu bylo vyhodnocení spolupráce, na které se z iniciativy Jednoty českých právníků dohodli představitelé právnických profesí na základě Memoranda o spolupráci.  Martin Foukal poděkoval signatářům Memoranda ze jeho naplňování, vyzdvihnul pravidelná setkávání v rámci kulatých stolů, na nichž jsou podrobněji diskutovány poznatky z proběhnuvších sjezdů i další aktuální záležitosti, přičemž vedle toho (a někdy i současně) se schází sjezdový výbor, který v již připravuje konání dalšího sjezdu.

Poté přítomní zástupci spolupořadatelů sjezdu podepsali nové Memorandum ke konání III. Sjezdu českých právníků, v rámci kterého přijali závazek aktivně se podílet na společné přípravě, financování a realizaci III. Sjezdu českých právníků 2028, jehož časové, obsahové i organizační parametry budou projednány a jednomyslně přijaty Sjezdovým výborem.

Podepsané Memorandum bude rozesláno všem spolupořadatelům a publikováno na webových stránkách Sjezdu.

V rámci posledního bodu programu proběhla diskuse k přípravě III. Sjezdu. Martin Foukal připomněl, že na listopadovém zasedání sjezdového výboru došlo k jednomyslné shodě, že tématem sjezdu bude PRÁVNÍ STÁT. Poděkoval ČAK a předsedkyni jejího představenstva Monice Novotné za obsáhlý podkladový materiál. K tomuto návrhu se písemně vyjádřili Karel Šimka i Jan Kabát, který zaslal i článek k Oborovému sjezdu čs. právníků z r. 1936. V diskusi byly projednány možné koncepty organizace III. Sjezdu: (i) velká konference s vystoupením špičkových odborníků k problematice právního státu s navazující panelovou diskusí, kdy spolupořadatelé budou jednotlivé panely moderovat, nebo (ii) dosavadní koncept, kdy se po úvodním referátu budou na společném zasedání představitelé jednotlivých profesí vyjadřovat k tomu, jak se téma právního státu prolíná jejich působením, popř. (iii) kompilát obou uvedených přístupů.

Diskutující se shodli, že při II. Sjezdu jsme poněkud ustoupili od sjednocujícího stanoviska všech právnických profesí k ústřednímu tématu a že nebyl dostatečný prostor pro podrobnější diskusi. Shoda byla i na tom, že další sjezd by měl být více otevřen pro odbornou veřejnost a že bude třeba i nadále umožnit on-line přenos i on-line účast na sjezdu.

Martin Foukal navrhnul propojit oba uvedené koncepty, jednání sjezdu neštěpit do samostatných panelů (sekcí). Připomněl, že při velkých rozdílech mezi počty představitelů jednotlivých profesí ve snaze o široké zpřístupnění sjezdu bude problém zachovat rovnovážnost a dostatečný prostor pro prezentaci názorů jednotlivých právnických profesí. Nemyslí si, že další sjezd by měl mít formát odborné konference, neboť sjezd by měl hledat a nalézat sjednocující stanovisko, zatímco konference spíše jen rozebírá problematiku z různých pohledů.

Radim Boháč podpořil koncept předestřený Karlem Šimkou a podpořil dosavadní koncept, kdy se po úvodním referátu budou na společném zasedání představitelé jednotlivých profesí vyjadřovat k tomu, jak téma právního státu řeší jednotlivé právnické profese, přičemž bychom se rozhodně neměli dostat k řešení politických témat. Měli bychom se zaměřit na to, co je klíčové z pohledu jednotlivých profesí při naplňování vize právního státu. Vodítkem k tomu mohou i být i jednotlivé problémy navržené Monikou Novotnou. Na to navázala Marie Brejchová, která navrhla, aby na úvodní sjezdový den druhý den navázala odborná konference za účasti široké odborné veřejnosti; seznámila s pracovní osnovou, jak naplňování právního státu vidí podnikoví právníci.

Syntézu obou konceptů, tj. slavnostní úvod, odborná část a širší diskuse, podpořil i Jan Kabát, kterému zejména širší diskuse na II. Sjezdu chyběla. Tento koncept podpořil i Jan Mlynarčík, neboť lépe odráží to, že exekutoři (a nejen oni) jsou hlavně praktici. Mohou na základě praxe ukázat, jak stát zasahuje do jejich profese a jak stát bortí vymahatelnost práva, a teprve pak otevřít diskusi. Na takové pojetí nebude problém získat referující i diskutéry.

Martin Foukal shrnul tuto dílčí část diskuse, která dospěla ke shodě, že každá právnická profese by se v rámci vystoupení svých zástupců měla vyjádřit k tomu, jak konkrétně naplňuje vizi právního státu a jak právníci vystupují jako ochránci práv lidí i právnických osob.

Lenka Bradáčová uvedla, že oba koncepty mají své ratio, zdůraznila, že je nutné zachovat určitou důstojnost a současně sjezdové téma zatraktivnit. Navrhla, aby se 1. den sjezdu zahrnující „ceremoniální“ úvod, referáty zástupců jednotlivých profesí a odbornou kvalitně řízenou panelovou diskusi konal opět v Karolinu. 2. den by pak mohl proběhnout v Collegiu maximu na Právnické fakultě UK otevřenou veřejnosti přístupnou populární formou, v rámci které by o jednotlivých problémech právního státu diskutovala širší veřejnost. V rámci 2. dne bychom už také nemuseli „řešit“ občerstvení, což přispěje jednak k úspoře nákladů, jednak umožní větší účast. Zbývá vybrat vhodná podtémata na 2. den sjezdu a navrhnout „přitažlivé“ osobnosti, které na této části sjezdu vystoupí.

Martin Foukal diskusi uzavřel s tím, že výkonný výbor, do nějž bude kooptována Monika Novotná, projedná v diskusi naznačené podrobnosti a navrhne podrobnější koncept III. Sjezdu, který bude následně projednán na dalším jednání sjezdového výboru. Jednání výkonného výboru se uskuteční dne 18. 5. 2026 v sídle ČAK od 14.00 hodin.

Příští kulatý stůl pod vedením Notářské komory ČR se bude konat po schůzi Grémia JČP (od 9.30 hod.), a to v pátek 22. 5. 2026 od 11.00 hodin, na něj naváže od 12.30 hod. zasedání sjezdového výboru, to vše

v Malé aule Karolina, Ovocný trh 541/3, Praha 1, Staré Město.

Zapsali: Alena Novotná a Marek Bukva